Tuhle recenzi sem si musela pořádně vychutnat,
páč mam Naruta faktys moc ráda!
...tak doufám, že se bude líbit!


Před dvanácti lety zaútočil na skrytou vesnici ninjů - Konohu (Listovou), devítiocasý liščí démon Kyuubi.
Shinobi proti němu bojovali, až ho zastavil nejsilnější z nich - 4.Hokage.
Zapečetil démona do právě narozeného dítěte - Naruta.
O svém prokletí nemá ani páru, což ovšem neplatí pro ostatní vesničany,
Kvůli tomu je Naruto pořád sám, bez přátel, bez příbuzných, bez lásky.
Aby na sebe upoutal pozornost, pořád robí všelijaký kraviny a darebárny, provokuje koho může, ale to jeho situaci ještě zhoršuje...
Navíc je totálně neschopnej!
Na akademii děsně plave, a prolejzá jen tak tak! A ještě k tomu jako jedinej tři roky posobě vylítl u matury!
je jeho učitel z Akademie - Iruka, jemuž liščí démon taky zabil rodiče.
I tak má Iruka Naruta rád,
páč když byl malej, hodně se Narutovi podobal...
Mezi Irukou a Narutem se toho hodně stane, a pak se Naruto o svým "mazlíkovi" konečně dozví.
Celkem dobře to pochopí a pak díky Irukovi konečně odmaturuje!
Huráá, slááva!
No jo, ale to, že Naruto zvládl maturitu, nic moc neznamená.
Jejich mistr Kakashi je taky týpek...
Tady musí plnit nejrůznější mise, kerý někdy přesahujou jejich schopnosti.
POSTAVY
Každá z postav doslova žije svojí vlastní osobností.
Všichni mají silně vyvinutý cit pro přátelství, položit život za kamaráda tady není nic neobvyklýho. 
Na první pohled je taky jasný, že tvůrci se se svými výtvory nemazlili. Málo kdy se tam objeví někdo bez traumat z dětství... 
Nebo je to jenom kvůli tomu, abysme my - diváci měli důvod si čas od času pořádně pobulet?
...Těžko říct.
No, možná právě proto působy ty týpkové fakt opravdově...
Budete je opravdu nenávidět,
nebo je budete opravdu milovat.

No, možná právě proto působy ty týpkové fakt opravdově...
nebo je budete opravdu milovat.
HUDBA
Další naprosto dokonalá věc v Narutovi je hudební doprovod - soundtrack,
Hudba krásně podkresluje situaci,
nikdy však nepůsobí rušivě a graduje celkový dojem ze scény.
Při písních "Sadness and Sorrow"
stejně jako při bouřlivých bojových skladbách "The Rising Fight" nebo "Strong and Strike" se vás zmocní touha
někam vyběhnout a pořádně si zařvat.
Máte u nich taky pocit, že byste v tu chvíli dokázali nakopat prdel komukoli!
což se u soundtracků málokdy slyší. Jedinou slabinou jsou tzv. endingy
- závěrečný písně, z nichž se mi za celou dobu líbily asi jenom 3,
většina z nich byla silně průměrná, několik se ani nedalo poslouchat... A jeden byl tak falešný, až to vzbuzovalo otázku, zda je to schválně nebo se tvůrci prostě sekli.





