
Jakožto správný usoužený puberťák mám i svoje chyby. Poroučím mladší sestře, ňimrám se v jídle, ulejvám se z tělocviku, nejim dušenou zeleninu, bulim u každýho filmu (rekord byl liják slz u Hledá se Nemo), vyvlíkám se z domácích prací a podobně. Vždyť to znáte. Poslední dobou mě začali spolužáci upozorňovat, že o sobě mluvim ve třetí osobě. Například "Kačenka už má hlad, kdy bude oběd?" Když mi vyčítali tento nedostatek sebeovládání v pětadvacetikilometrový frontě na obědy, konstatovala přez rameno učitelka chemie, že o sobě mluví ve třetí osobě jenom egoisti (přeložim...lidi posedlí sami sebou). A nebo děti do tří let. Normální lidi by z toho měli asi depku, ale mě tak nějak názor učitelů na mojí maličkosat nezajímá... Budu klidně dál superdětinská, nebo duševně chorá. Ať si vesmír trhne nohou.







xD
thak to je good